Film Strážci galaxie 2

Říká se, že pokračování úspěšných filmů stěží dostihnou slávy prvotiny. Co se filmu Strážci galaxie týče, je to jen potvrzení této teorie. Možná pokračování ubralo atraktivity i velkolepé očekávání od příznivců Sci-fi a komiks, ale pravdou je, že zpracování je výrazně slabší, než Strážci galaxie 1.

Srovnávání se zkrátka pokračování filmu nevyhne. Filmoví kritici i příznivci tohoto žánru budou bezostyšně hledat rozdíly, porovnávat vlastní pocity a postřehy ze snímku s prvním dílem, a tak se budou rojit spíše zklamané recenze.

Důvodem je především fakt, že ač druhé pokračování nabízí postavy ve ztvárnění světoznámých herců, je výsledek téměř podprůměrný. Herecké obsazení i ztvárnění postav sice na preciznosti neubralo, avšak děj a konečné zpracování filmu je dle hodnocení školní klasifikace dostatečné.

Vzhledem k tomu, že Strážci galaxie z roku 2014 nadchli fandy komiksů, volné pokračování o tři roky později jakoby stojí na místě a děj se nikam zvláště neposouvá.

Na druhou stranu ale filmu nechybí důvtip a mnoho vtipných scén. Hodně je do děje vtlačen sentiment a prakticky tvůrci vychází z předpokladu, že film budou sledovat zejména příznivci prvního dílu. Není v ději tak čas na nějaké představování rolí a postav, ale především se pracuje již s vlastnostmi daných jedinců. Díky tomu se objevují právě scény, které jsou snáze pochopitelné pro znalce i prvního dílu, než náhodného návštěvníka filmu Strážci galaxie 2.

Ve filmu je hodně zná sentiment, díky rodinným svazkům, a především vztahů otce a syna, které provázejí traumata z dětství. Filmovými kritiky je zejména toto obohacení snímku až zbytečné. Dle názoru většiny je pak právě toto sdělení nadbytečným protahováním filmu, které mu ubírají i části na kvalitě. Staré dobré heslo: „méně je někdy více“, by mělo být příkladem.